OnlioISO 9001:2008 certified

Typografie na webu (2. díl)

Nejčastější nešvary v psaní textu na webu… začněme opatrně, psaním mezer.

Tvrdá (nedělitelná) mezera

Kniha Praktická Typografie; Autor: Pavel Kočička - Filip Blažek; Vydavatel: Computer Press 2000; Praktická typografie vysvětluje a na praktických ukázkách objasňuje, jak má vypadat dobrá sazba. Perfektní příručka pro grafiky, typografy, nadšence.
Kniha Praktická Typografie; Autor: Pavel Kočička - Filip Blažek; Vydavatel: Computer Press 2000; Praktická typografie vysvětluje a na praktických ukázkách objasňuje, jak má vypadat dobrá sazba. Perfektní příručka pro grafiky, typografy, nadšence.
Tvrdou mezeru, skrývající se pod kódem  , asi není potřeba příliš představovat. Slouží k potlačení řádkového zlomu v daném místě. V českém textu bychom ji měli používat k tomu, aby jednopísmenné předložky či spojky (i, o, a další - výjimkou je spojka malé „a“) nezůstávaly na konci řádku. Kromě „běžné“ a tvrdé mezery rozlišují typografové ještě em-mezeru (  - ta se v běžné české sazbě příliš neuplatní) a dále hojně užívanou zúženou mezerou  . Ta by se měla psát například v kalendářních datech, kolem pomlček, v matematických vzorcích, jako oddělovač tisíců, mezi paragrafem a jeho číslem a podobně. Podpora těchto dvou entit je ovšem v Microsoft Internet Exploreru žalostná (Mozilla pod Windows zobrazuje všechny druhy mezer v běžných fontech korektně). V této situaci je tedy vhodné používat na místě zúžené mezery mezeru tvrdou.

Tvrdou mezeru tedy budeme psát:

  • mezi iniciálu křestního jména a příjmení: J. Nadějný
  • mezi titul a jméno: Ing. Netrefný
  • mezi hodnotu veličiny a její jednotku: 11 kg
  • mezi číslo a symbol pro procenta: účinnost parního stroje je kolem 10 %
  • v datech uváděných číslicemi: 11. 4. 2009
  • jako oddělovač tisíců: 1 000 000
  • mezi částku a označení měny: 1000 Kč
  • mezi paragraf a jeho číslo: § 123
  • ve zkratkách: v. r., s. r. o.
  • okolo symbolu &: Whiskey & Cola
  • u poměrů: 1 : 4
  • v matematických výrazech: 17+ 9 = 26

V následujících situacích ovšem mezeru nepíšeme:

  • u sportovních výsledků: Ostrava-Jablonec: 0:0
  • je-li jednotka ve funkci přídavného jména: 100W žárovka, 12° pivo
  • před symbol procenta ve smyslu přídavného jména: 3% úrok (tříprocentní úrok)
  • při uvádění velikosti úhlu nebo obsahu alkoholu (přestože se jedná o jednotky): 360°, 10°
  • okolo lomítek: km/h
  • za desetinnou čárkou: 23,4
  • u násobků: 10krát, 10násobně, 10× (10×)
  • u časů ve sportovních výsledcích

Další nejčastější prohřešky: Pomlčka, spojovník a mínus

Rozdíly mezi těmito symboly mnozí tvůrci (jakýchkoli) dokumentů naprosto ignorují. Podívejme se tedy na jejich používání poněkud podrobněji.   

Spojovník

Spojovník, čili znak, který se na klávesnici vyskytuje ve společnosti podtržítka, budeme používat výhradně ke spojování slov, tedy v případech jako Praha 4-Chodov, Frýdek-Místek, Matěj Čapek-Chod, literárně-hudební obor, česko-anglický slovník a k připojení zvratné částice „li“ - bude-li, chcete-li a podobně. Spojovník klademe vždy těsně ke spojovaným výrazům bez mezer. Spojovník se dále používá při dělení slov, v této oblasti jej na webu (zatím) příliš nevyužijeme.

Znaménko mínus

spojovník plus mínus en-pomlčkaSpojovník bývá velmi často zaměňován se znaménkem mínus. Tyto znaky se ovšem liší svou vertikální pozicí, což je patrné v porovnání se znaménkem plus: -+−–. V uvedené ukázce je spojovník před znakem plus, mínus za tímto znakem, posledním znakem je en-pomlčka. V XHTML dokumentu je znak mínus reprezentován řetězcem −. Záporná čísla sázíme - narozdíl od použití mínusu - bez mezer, například teplota dosáhla −42,2 °C.

En-pomlčka

„Skutečnou“ pomlčku (en-pomlčku) vložíme do XHTML dokumentu pomocí řetězce –. Používáme ji například ve funkci spojky či předložky, kdy ji píšeme bez mezer:

  • utkání Baník–Synot (ve významu proti),
  • dvojice Vodňanský–Skoumal (a),
  • linka Praha–Split (z-do),
  • vláda KSČ v letech 1948–1989 (od-do).

Dále ji užíváme na místě přestávky v řeči nebo vypuštěného slova. V takových případech nesmí být pomlčka na začátku řádku (kód je tedy následující: slovo_1 – slovo_2):

  • Můj dům – můj hrad.
  • Volnost – rovnost – bratrství.

Tato pomlčka se dá použít i k označení celých peněžních částek (Kniha je k mání za Kč 719,–), kdy pomlčku přisadíme těsně k čárce, nebo místo uvozovek při označování přímé řeči. V anglickém textu můžeme uvozovky a čárky nahradit takzvanou em-pomlčkou —.

Telefonní a faxová čísla

Asi těžko bychom našli firemní prezentaci neobsahující telefonní či faxová čísla. Je s podivem, že jejich psaní bývá často achilovou patou mnohých tvůrců www stránek. Podle typografických zvyklostí (a doporučení Mediatelu - respektive Českého Telecomu), by se měla česká telefonní čísla sázet ve skupinkách po třech číslicích a tyto skupinky by měly být od sebe (a od přestupného znaku + nahrazujícího například „00“ v mezinárodním telefonním styku) odděleny zúženou - v našem pojetí tedy tvrdou - mezerou. Lomítka jsou v této souvislosti nadbytečná. Příklady:

  • Recepce: 212 321 456
  • Obchodní oddělení: + 420 212 321 456.

Stejným způsobem se píší poštovní směrovací čísla - skupinka po třech, tvrdá mezera a skupinka po dvou číslicích.   

Časové údaje a kalendářní data

Plakát Filip Blažek: Archeologie typografie; Ve čtvrtek 17. května 2006 přednášel Filip Blažek studentům Vysoké umělecké školy v Brémách. Plakát, který zval na přednášku o české typografii, vysázeli studenti z písem Pozorius a Studnička antikva. Zdroj: www.designiq.cz
Plakát Filip Blažek: Archeologie typografie; Ve čtvrtek 17. května 2006 přednášel Filip Blažek studentům Vysoké umělecké školy v Brémách. Plakát, který zval na přednášku o české typografii, vysázeli studenti z písem Pozorius a Studnička antikva. Zdroj: www.designiq.cz
Psaní kalendářních dat je průhledné, mezi den a měsíc i mezi měsíc a rok umístíme tvrdou mezeru, ať už je měsíc zapsán slovně, arabskou nebo římskou číslicí. Rok můžeme zkrátit na poslední dvě číslice tehdy, jedná-li se o dva letopočty spojené pomlčkou, spojovníkem či lomítkem a samozřejmě v názvech veletrhů a jiných periodických akcí. Hodiny a minuty od sebe oddělujeme tečkou, minuty a sekundy dvojtečkou, sekundy a setiny sekund desetinnou čárkou, přičemž mezery se kolem těchto oddělovačů nepíšou. Časovou jednotku píšeme za číselné údaje s tvrdou mezerou, volíme ji podle nejvyššího řádu nebo ji můžeme uvést za každým číslem. Příklad: 15.30 hod, 1 h 30 min, 2:45,23 min.

Při sazbě časových údajů ve sportovních výsledcích používáme k oddělování jednotlivých částí dvojtečky a čárky podle následujícího vzoru (i bez udání časových jednotek): A. Z. uběhl trať v čase 4:58:13,25 (tzn. 4 hodiny, 58 minut, 13 vteřin a 25 setin vteřiny).

V 3. díle článku Typografie na webu (3. díl) si ukážeme různé uvozovky a shrneme všechny uvedené znaky do tabulky.

14.01.2009

Seznam dalších článků