Typografie na webu – to je oblast, kterou mnozí webmasteři, kodéři, grafici či zadavatelé internetového obsahu opomíjejí. Je to škoda, struktura textu, jakkoliv se to nezdá, má na výsledný dojem z webu stejný podíl jako vydařený grafický návrh. Dokonalost celku vždy závisí na jednotlivých detailech. Typografická pravidla nevznikla z rozmaru několika málo nadšenců nebo jako způsob, jak zahltit obyčejného člověka souborem zbytečných pravidel, ale na základě praktických zkušeností s četbou. Nabízí se srovnání s pravopisem. Jeho zákonitosti mají též (přestože vám spousta lidí bude tvrdit opak) veskrze praktický význam — rozlišovat různé nuance a významy. Především vzhledem k dispozicím lidského oka by se mělo na pravidla typografie dbát, ať se to zdá jakkoliv staromilské, neboť jejich dodržováním docílí grafik toho, že čtenář nezavrhne obsah sdělení ihned po přečtení prvního odstavce a bude tak schopen zdolat celý text snadno a bez únavy či bolesti hlavy.

Typografie na internetu je tak zanedbaná především proto, že se jedná spíše o souhrn doporučení, který je tvořen dílem poučkami převzatými z obecné typografie a dílem zkušeností a zvyklostmi práce s textem v internetovém prostředí. To však nestačí, abychom toto umělecké řemeslo mohli degradovat na něco, co má sice šmrncovní a neokoukaný vzhled, zároveň se ale špatně čte. Díky tomu rozlišíme skutečného grafika od domácí „rychlokvašky“. Žel ani nejlepší program nám nezajistí typografickou správnost, proto alespoň stručný úvod do základních pravidel neuškodí.

Cílem celé typografie je tedy jediné – aby čtenář při čtení vnímal obsah a nemusel se soustředit na grafickou úpravu.

Obecně o čitelnosti textových bloků

Pro zarovnání souvislého textu na internetu platí jiná pravidla než pro tutéž činnost v oblasti tisku. Není totiž možné určit, jak široký bude jeden řádek a navíc, prohlížeč neumí automaticky dělit jednotlivá slova. Z toho vyplývá, že při zarovnání textu do bloku nelze ovlivnit šíři mezislovních mezer a tudíž nelze zabránit vzniku tzv. řek. Řeky jsou nepřiměřeně velké mezislovní mezery (tedy bílá místa), které na sebe většinou ve vertikálním směru navazují a tím znesnadňují plynulé čtení textu. Může se tedy snadno stát, že se člověk překoukne a pokračuje ve čtení řádku nad či pod právě čteným.

Text tudíž zarovnáváme výhradně vlevo. Zarovnání do bloku může být estetičtější, ale praxe ukázala, že v tomto případě musí oko estéta ostrouhat. Text je zde ke čtení, ne k prohlížení coby pouhý objekt. Další, pro oko čtenáře příjemnou záležitostí je odsazení. Odsazení prvního řádku odstavce je určitě ta nejopomíjenější věc na webu. Můj názor je takový, že každý odstavec by měl mít definované odsazení. Textové pasáže jsou tak čitelnější, přehlednější. Internet odsazení prvního řádku vyřešil odsazením celého odstavce o jeden řádek. V dnešní době je to věc již běžně akceptovaná.  

Použití správné velikosti písma

Málokdo ví nebo si uvědomuje, jak důležité je pro čitelnost textu zvolit vhodný druh a velikost písma. V tiskovinách i na internetu platí stejné: méně čitelné písmo lze použít do titulků nebo kratších názvů, i když na internetu se setkáme často jen s jen s velmi malým počtem použitelných písem. Z verzálek (velkých písmen abecedy) je lepší psát text maximálně o délce 3 řádek. Čím delší jsou řádky, tím větší by měl být proklad (řádkování, tj. odsazení od předešlé řádky) mezi nimi. Především pro tisk pak platí, že slovníky, telefonní seznamy, jízdní řády nebo inzerce jsou čitelné při velikosti písma 5 až 7 bodů. Noviny, knihy malých formátů nebo některé časopisy používají (nebo by měly používat) písmo velikosti 7 až 8 bodů, knihy devět až deset bodů, knihy pro starší děti 11 a 12 bodů, knihy pro malé děti 14 až 16 bodů a publikace pro nejmenší až 24 bodů velké písmo. Internet obvykle pracuje s písmem velikosti 11 – 13 bodů v běžném textu, záleží však na použitém písmu, jelikož mezi jednotlivými fonty jsou mnohdy velké rozdíly.

Článek vznikl zejména pro vnitřní potřebu firmy Onlio, zdrojů je mnoho (včetně sešitů z přednášek ve škole), proto jmenujme alespoň ty nejdůležitější: Typografie na Wikipedii, článek Webdesignerovy poznámky z typografie na Intervalu, stránky Typografie na počítači.

Autor: Veronika Fráňová